< Návrat do knihovny opto.cz

Henry DeWolf Smyth: Atomová energie pro vojeské účely (1946)

Desky knihy~~~ Titulní­ strana~~~ Obsah~~~ Předmluva

Seznam zkratek

I. Úvod

• 1.2 Zákon zachování hmoty a energie
• 1.4 Rovnocennost hmoty a energie
• 1.6 Radioaktivita a atomová struktura
• 1.7 Ionizace způsobená radioakivními látkami
• 1.8 Různé druhy záření a částeček
• 1.10 Atom
• 1.15 Radioaktivita a změna jádra
• 1.16 Poločasy; radioaktivní řady
• 1.17 První důkaz umělého rozpadu jádra
• 1.18 Neutron
• 1.21 Pozitron a deuteron
• 1.23 Stabilní jádra
• 1.26 Umělá radioaktivita
• Energetické úvahy
  • 1.31 Vazebná energie atomových jader
  • 1.35 Hmotová spektra a vazebná energie
  • 1.38 Pokusný důkaz rovnocennosti hmoty a energie
• Jaderné reakce
  • 1.40 Způsoby bombardování atomových jader
  • 1.42 Výsledky bombardování jader
  • 1.43 Způsob psaní reakcí
  • 1.44 Typy reakcí
  • 1.45 Pravděpodobnost a účinný průřez
• Možnosti uvolnění atomové energie roku 1939
  • 1.48 Pokusy v malém měřítku
  • 1.50 Nutnost vytvoření řetězové reakce
  • 1.51 Období dohadů a teorií
  • 1.52 Objev štěpení uranu
  • 1.54 Všobecný výklad štěpení
• Stav vědění v červnu 1940
  • 1.57 Přesné a všeobecně známé vědomosti o štěpení
  • 1.58 Předpověď štěpení plutonia
  • 1.59 Všeobecný stav fyziky atomového jádra
  • 1.60 Přehled I. kapitoly

• 2.1 Úvod
• 2.3 Problém řetězové reakce
• 2.6 Únik neutronů; kritická velikost
• 2.8 Použití moderátoru z účelem snížení neštěpeného zachycování
• 2.11 Použití mřížoví pro snížení neštěpného zachycování
• 2.12 Snížrní neštěpného zachycování rozdělením izotopů
• 2.13 Výroba a čišění materiálu
• 2.14 Ovládání řetězové reakce
• 2.15 Praktické použití řetězové reakce
• 2.18 Možnost použití plutonia
• 2.20 Složené účinky a obohacené pece
• 2.21 Použití thoria nebo protaktinia
• 2.23 Potřebné množství materiálu
• 2.24 Dosažitelnost materiálů
• 2.31 Odhady časové a finanční
• 2.32 Zdravotní riziko
• 2.34 Výroba energie nebo bomba
• 2.35 Vojenská užitečnost

• 3.1 Zájem o vojenské možnosti
• 3.2 Omezování vědeckých publikací
• 3.4 První styky s vládou. První výbor
• 3.9 Výbor přebudován a včleněn do VVNO
• 3.10 Podpora výzkumu
• 3.14 Reorganizace výboru v létě 1941
• 3.15 Revizní výbor Národní akademie věd
• 3.17 Informace od Britů
• 3.21 Je rozhodnuto o rozšíření a reorganizaci

• 4.1 Neodkladné otázky
• Řetězová reakce
  • 4.2 Program navržený 15. června 1940
  • 4.5 Pokroky do 15. února 1941
  • 4.7 Zahájení nového programu
  • 4.8 Studium rezonanční absorpce
  • 4.13 První přechodné pokusy
  • 4.15 Multiplikační faktor k
  • 4.18 Pokusy s beryliem
  • 4.22 Práce teoretická
  • 4.24 Práce s plutoniem
  • 4.26 Jedovaté radioaktivní látky
• Rozdělování izotopů
  • 4.32 Rozdělování centrifugou a difuzí
  • 4.36 Tepelná difuze v kapalinách
  • 4.38 Výroba těžké vody
  • 4.41 Výroba a rozbor materiálů
  • 4.46 Výměna informací s Brity
  • 4.48 Zpráva výboru Národní akademie

• 5.5 Utvoření plánovacího výboru
• 5.24 Generál L.R.Groves obdrží pověření - projekt RNH

• 6.4 Účel Metalurgické laboratoře
  • I. část - Pokrok v dosažení základních cílů
    • 6.9 Uranová ruda
    • 6.10 Kysličník uranu a uran kovový
    • 6.20 Dodávky tuhy
    • 6.21 Řetězová reakce
    • 6.23 Pomocný pokus; neutrony zpožděné
    • 6.27 První atomová pec s pomalu probíhající řetězovou reakcí (2. 12. 1942)
    • 6.30 Energie vyráběná atomovou pecí
    • 6.32 Vztah mezi energií a výrobou plutonia
    • 6.33 Chemie putonia
    • 6.37 Řetězová reakce účinkem rychlých neutronů
  • II. část - Pokroky na cestě k cíli
    • 6.40 Plánování tovární výroby
    • 6.43 Proveditelné způsoby výroby
    • 6.44 Pokusná továrna v Clintonu
    • 6.45 Zvláštní návrhy

• 7.1 Je zapotřebí se rozhodnout
• 7.4 Rozdělení zodpovědnosti
• 7.11 Volba místa pro továrnu
• 7.18 Otázky plánování továren pro plutonium
• 7.46 Výzkumný program
• 7.48 Organizace projektu

• 8.1 Úvod
• 8.3 Řetězová reakce v atomové peci
• 8.8 Vývoj jednoho způsobu na získávání neutronů
• 8.15 Vliv reakčních zplodin na multiplikační faktor
• 8.16 Reakční zplodiny a problém oddělování plutonia
• 8.20 Volba chemického, oddělovacího pochodu
• 8.24 Pochody kombinované
• 8.27 Laboratoř Argony
• 8.34 Laboratoř v Clintonu
• 8.50 Továrna v Hanfordu
• 8.55 Snahy o výrobu těžké vody
• 8.63 Zdravotnické oddělení

• 9.2 Činitelé uplatňující se při rozdělování izotopů
• 9.7 Jak se oceňuje způsob rozdělování izotopů
• 9.14 Některé druhy rozdělování izotopů
• 9.28 Elektromagnetická metoda a její mez
• 9.31 Jiné druhy metod na rozdělování izotopů
• 9.32 Kaskády a kombinované pochody
• 9.36 Výroba těžké vody; základní pokusná továrna, používající odstředění
• 9.42 Pokusná továrna s odstředdivkmi vody
• 9.44 Rozdělování izotopů srovnáno s výrobou plutonia ul

• 10.5 Podstata rozdělování difuzí
• 10.9 Otázka rozdělování izotopů ve velkém měřítku
• 10.26 Výzkum, zdokonalení, výstavba a výroba od roku 1942 do roku 1945

• 11.4 Elektromagnetické hmotové rozdělovače
• 11.18 Schválení stavby továrny
• 11.23 Pokusné jednotky v Berkeley
• 11.25 Rozdělovač "isotron"
• 11.32 Stavba a provoz; období od března 1943 do června 1945
• 11.42 Dnešní stav

• 12.2 Historie a organizace
• 12.8 Stav znalostí v dubnu 1943
• 12.23 Práce laboratoře v Los Alamos

• 13.4 Předpovědi
• 13.7 Otázky, na které musí odpovědět lid

Dodatek II. Jednotky hmoty, náboje a energie

Dodatek III. Zpožděné neutrony z rozštěpeného uranu

Dodatek IV. První atomová pec na základě řetězové reakce, která udržuje samu sebe

Dodatek V. Ukázka seznamu vědeckých zpráv

Dodatek VI. Zpráva ministerstva války o zkoušce první atomové bomby v Novém Mexiku dne 16.7.1945

Doslov překladatele

Rejstřík jmenný~~~Rejstřík věcný~~~ Tiráž

Fotografické přílohy